Do projektu Skupiny ČEZ s názvem Čas pro dobrou věc se v předchozích osmi letech jeho fungování zapojily už více než tři a půl tisíce energetiků. Letos se 44 zaměstnanců vydalo v rámci zářijové etapy do celkem osmi neziskových organizací v Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Nejpočetnější skupina třinácti dobrovolníků navštívila Domov sociálních služeb ve Slatiňanech. Jejich úkolem bylo upravit pozemek kolem rodinného domu, v němž je ubytováno 12 dětí. Drobné opravy, malování a natírání čekalo na pomocníky v Centru sociální pomoci v Litomyšli a pardubickém Rodinném integračním Centru o.s.

Oblastní charita Červený Kostelec – středisko Domova sv. Josefa si pro sedm dobrovolníků připravila výlet do skalního městečka v Adršpachu se svými klienty s roztroušenou sklerózou. „Dobrovolníky z ČEZ jsme u nás nevítali poprvé, a proto jsme věděli, že se na ně i v náročných a zodpovědných úkolech budeme moci spolehnout. Pomáhali našim klientům při manipulaci s vozíčkem, jídlem i dalších úkonech, které nebyli schopni zvládnout svépomocí. Kromě fyzické pomoci byla nedocenitelná také jejich dobrá nálada a přátelský přístup,“ uvedla Jitka Holcová z Domova sv. Josefa.

Další z organizací, do kterých energetici jezdí věnovat svůj Čas pro dobrou věc pravidelně, bylo Dětské centrum Veská v Sezemicích, které potřebovalo pomoci s přípravou zářijového Pohádkového pochodu. Dětské centrum Prostoru PRO v Hradci Králové ocenilo pomoc zase jiné skupiny třech dobrovolníků při úklidu prostor a úpravě zahrady, práce na záhonech a natírání plotu čekalo i tandem pomocníků jaroměřského Mateřského klubu Rozmarýnek.

Poslední dobrovolnická skupina pomáhala Sdružení Neratov, o.s. v Orlických horách. Čekal na ně poměrně fyzicky náročný program. „Nejprve jsme se s kolegy přesunuli do nedalekých Bartošovic do místní speciální školy, vzdělávající děti s postižením. Ta potřebovala pomoci s vyklizením půdních prostor. Poté jsme se do obce vrátili a ještě kopali a vytvářeli místa pro kontejnery,“ sděluje Jiří Rezek, zaměstnanec skupiny ČEZ, který oceňuje možnost si jednou za čas odpočinout od činnosti u stolu fyzickou prací, dobrý pocit ze smysluplné aktivity a zejména příležitost poznat život a fungování na různých místech v kraji i jeho okolí.

„Až díky firemnímu dobrovolnictví jsem si uvědomil, že to, co nám zní třeba až triviálně, může pro řadu lidí znamenat cenný nástroj v cestě ke kvalitnějšímu životu,“ dodává Jiří Rezek. Dle jeho názoru nedokáže pomoc například v podobě náhradního plnění společnostem poskytnout cenné informace, které mohou jejich činnost významně posunout vpřed, v takové míře, jako právě úzký kontakt a přímá interakce s okolím.

.