V sérii expertních panelů BPS s názvem Odpovědné Česko, které se odehrávají ve formátu stakeholders‘ dialogue, hovoříme o tom, jak se společenská odpovědnost promítá do témat a oblastí, které mohou firmy působící v Česku ovlivnit (nebo již ovlivňují) a jejich prostřednictvím i celou společnost. Ať již jde o vzdělávání, inovace, rozhodovací procesy, diverzitu, regulace, měření dopadu, komunikaci těchto témat, dopad na společnost a ekonomiku apod.
K účasti v expertních panelech oslovuje BPS klíčové experty a expertky respektované v různých oborech ve sféře akademické, korporátní, neziskové, veřejnosprávní, politické i mediální. Cílem je diskutovat o aktuálních i přicházejících trendech souvisejících s odpovědným podnikáním, udržitelností a odpovědným chováním jednotlivců i organizací, hledat inspiraci i mimo její tradiční zdroje a identifikovat, v jakých oblastech života společnosti má koncept CSR potenciál významně rezonovat, aniž se tak zatím děje. Panely mají pojmenovat klíčové oblasti, které budou následně stimulovat směřování předních firem a institucí.
Ti, kteří se sešli na prvním setkání pod společným názvem Odpovědné Česko kladou důraz v první řadě důraz na to, aby udržitelnost nepředstavovala jen povrchně (nebo chcete-li marektingově) přidanou hodnotu podnikání, ale aby byla neoddělitelnou a efektivní součástí firemní či organizační strategie a základních hodnot dané společnosti, včetně přístupu k práci s lidmi, inovacemi a sledování dopadu podnikání na nejbližší okolí.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, tak poukazuje na to, že hlavním příspěvkem k udržitelnosti je vlastní zakládání firem a vytváření pracovních míst. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky, v souvislosti s rolí firem v akcentování významu udržitelného podnikání věří, že se v roce 2018, který byl vyhlášen rokem rodinných firem, větší pozornosti dostane cirkulární ekonomice v menších a středních firmách. A podle novinářky a komentátorky Hospodářských novin Julie Hrstkové důležitou roli v posunu od CSR k promítnutí udržitelnosti napříč principy podnikání firem a fungování organizací sehrají start-upy a jejich zakladatelé. Ti si totiž podle jejích zkušeností kontext odpovědnosti uvědomují jinak, než manažeři ve velkých korporacích.
Diskuse vnesla do kontextu udržitelnosti i další rozměr: obrovský a ne zcela využitý potenciál firem spočívá ve vlivu, který mohou mít v celospolečenských tématech. Mezi ta zásadní patří nízká internacionalizace a s ostatními státy EU nesrovnatelná míra uzavřenosti státu a české veřejnosti vůči cizincům, která začíná bolet firmy působící na českém trhu. Je na zaměstnavatelích, aby diskurz změnili, pozitivně ovlivňovali společenské klima a společně – v rámci sektorové i širší spolupráce – kultivovali nejbližší komunity i širší prostředí, v němž působí. Znamená to nerezignovat na proměnu struktury ekonomiky, inovace umožňující strukturální změny, reflexi demografického vývoje a zavádění efektivních nástrojů na podporu flexibility.
Salim Murad, pedagog New York University v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v návaznosti na to tvrdí, že český byznys zatím neumí ovlivnit směřování české společnosti a vést věcný dialog. Právě v racionalitě diskuse o aktuálních a budoucích trendech spočívá výzva pro firmy v letošním roce. Mohou – a měly by, ve světle tzv. alternativních informací a fake news, – sehrát zásadní roli v tom, jaké informace, kde a jakým způsobem je sdílejí a jak je interpretují, uvádí Tomáš Skřivánek, šéfredaktor Deníku. Další příklad uvádí Michal Pěchouček, profesor ČVUT, který v českém prostředí postrádá zájem firem a korporací o strategickou a finanční podporu vysokoškolského vzdělávání, která je jinde ve světě běžná. Jiný rozměr dodává Michaela Marksová Tominová, ministryně práce a sociálních věcí v letech 2014-2017, které u českých firem chybí jasná podpora zastoupení žen ve vedení firem.
Více informací a videa z panelu ZDE.
Newsletter
