Co přinesla Konference OSN o změně klimatu COP26?

 

Přečtěte si komentáře členů Odborné poroty Byznysu pro společnost

Pro Byznys pro společnost se kromě níže uvedených vyjádřil exkluzivně také pan Mgr. Jan Mareš, vedoucí oddělení udržitelného rozvoje, a jeho kolektiv z Ministerstva životního prostředí České republiky.


Odpovědné firmy (TOP) | Konference OSN o změně klimatu COP26 – komentář Ministerstva životního prostředí (odpovednefirmy.cz)

Globální summit lídrů a delegací ze 197 států světa se konal již po šestadvacáté. Tentokrát pod předsednictvím Spojeného království a Itálie ve skotském Glasgow od 31. října do 13. listopadu 2021. Od roku 2015 se mělo jednat o stěžejní konferenci, na které mělo dojít k zásadnímu posílení přijatých klimatických závazků dojednaných na předcházející konferenci v Paříži před šesti lety. A k jakým závěrům došlo? Shrnuli jsme pro vás názory členů Odborné poroty Byznysu pro společnost. 

Klimatická změna hrozí lidstvu strašlivou zkouškou, která může být fatální. Je za pět minut dvanáct, varoval britský premiér Boris Johnson. Navzdory jeho apelu se Číně a Indii podařilo prosadit, aby namísto ukončení využívání uhlí dohoda uvedla pouze k jemu postupnému utlumeníPřitom právě uhlí se podílí na 40 % emisí oxidu uhlíku, které je nutné snížit do poloviny 21. století na nulu. Jen tak si uchováme naději, že ještě lze omezit oteplování pouze o 1,5 stupňů Celsia,“ uvedla paní MVDr. Milena Vicenová z úseku zahraniční spolupráce Technologické agentury České republiky.

Mezi optimistické výstupy řadí počet zemí, které se zavázaly dosáhnout čistých nulových emisí, ten překročil již 140 států, což zahrnuje asi 90 % celosvětových emisí. Více než 100 zemí, včetně Brazílie, se pak zavázalo, že do roku 2030 zvrátí odlesňování, a více než 40 z nich se deklarovalo odklon od uhlí. Indie přislíbila, že do roku 2030 bude polovinu své energetické potřeby čerpat z obnovitelných zdrojů. Paní Vicenová však kriticky uvádí, že: „Česká republika nepatří k zemím, které projevují solidaritu. Do klimatického fondu přispíváme stylem „sami máme málo“. Jsme však vyspělou zemí s vysokým podílem průmyslu, investice do obnovitelných zdrojů energie a moderních technologií jsou pro nás životní nutností.“ Upozorňuje tak, že do začátku oficiálního předsednictví České republiky Radě EU zbývá 223 dní a vyjednávání klimatického balíčku bude údajně jedním z naších nejtěžších úkolů.

Podle pana Ing. Bohuslava Čížka, Ph.D., MBA, ředitele sekce a hlavního ekonoma Svazu průmyslu a dopravy ČR, je třeba, aby úsilí o snižování emisí bylo sdílené a globální. Příliš jasných cílů z konference však neviděl. Vítá však, že USA plánují snížit emise skleníkových plynů o polovinu do roku 2030. Další největší globální emitenti skleníkových plynů – Rusko, Čína či Indie však plánují dosáhnout uhlíkové neutrality až do roku 2060, respektive Indie až o deset let později, tedy do roku 2070. Dále pan Čížek uvedl, že: „Bez globální spolupráce bude ambiciózní úsilí Evropské unie o dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 rizikem pro průmysl a jeho globální konkurenceschopnost. O to větší důraz musí EU klást na pozitivní motivaci a podporu technologických změn a na konečnou podobu balíčku „Fit for 55″, aby byl reálný a nevratně nepoškodil evropský a český průmysl. To stávající návrh Evropské komise nenaplňuje.“

Dle vyjádření pana Mgr. Jana Mareše, vedoucího oddělení udržitelného rozvoje, a jeho kolektivu z Ministerstva životního prostředí České republiky, lze výsledek konference považovat jako jeden z nejméně špatných, u něhož se však bude oprávněně diskutovat, zda je tváří tvář realitě dostatečný. „Na cestě ke spodní hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia jsme již urazili tři čtvrtiny. Volání po odpovědnosti i ve vztahu k ?uhlíkovému rozpočtu není žádným šílenstvím, nýbrž základem odpovědného přístupu. Deklarace přijatá na téma bezemisní mobility dává příslib, že EU nezůstane v horizontu 15 až 20 let sama v iniciativě případného zákazu výroby spalovacích motorů. Je však třeba přidat na tempu a přestat žít na uhlíkový dluh, neboť se začínají naplňovat scénáře dopadů změny klimatu pro druhou polovinu století,“ uvedl pan Mareš a jeho kolektiv.

„Summit stále potvrzuje to, co je opravdu potřeba – uvědomění si toho, že se jedná o obrovský globální průšvih, že tak, jako při vyjednávání např. o nukleárních zbraních, je nutné, abychom se dohodli všichni. To je obrovský a velmi těžký úkol, a navíc běh na dlouhou trať,“ uvedl prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., dr. h. c., ředitel ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CZECH GLOBE. Mezi největší úspěchy řadí dohodu bankovního sektoru, snahu o zamezení odlesňování a dohodu o snížení úniků metanu. Naopak, k čemu je pan Marek kritický, tak je vymáhání globálních klimatických závazků a následně stanovených sankcí, ale také k cílenému odklonu uhlí od produkce energie.

Mgr. Veronika Doubnerová, odbornice na cirkulární ekonomiku, hodnotí výsledek z Glasgow jako přechod od debat ke konkrétním činům a osobní zodpovědnosti všech aktérů je úspěšně naplnit. „Pro byznys byla konference jasným signálem, že nastavování cílů uhlíkové a klimatické neutrality tzv. Net Zero do 2050, či dříve – je novým standardem, bez kterého se žádná z firem do budoucna neobejde. Což je výborná zpráva s přihlédnutím k tomu, že pouze 167 firem je zodpovědných za 80 % průmyslových emisíSvé závazky však deklarují velmi rychle – za pár let se z nuly už téměř 65 % TOP50 největších z nich zavázalo ke svým klimatickým cílům,“ uvedla paní Doubnerová. Zdůraznila však, že začíná být zřejmá nerovnováha mezi výší a konkrétností závazků s mechanismy kontroly firem či finančních institucí vůči jednotlivým státům. Dále se kriticky vyjádřila k nekonkrétnosti finanční pomoci změnami klimatu nejvíce ohroženýchzemím . Státy tak mají do konce roku 2022 čas dále revidovat své národní cíle a ty přednést na dalším summitu, který se uskuteční tentokrát v Egyptě.

Paní Lauru Mitroliosovou, jednatelku CIRAA, pozitivně překvapila mediální pozornost, kterou konference vytvořila a přitáhla tak pozornost k zásadním tématům dneška. „Musíme si uvědomit, že Česká republika produkuje v přepočtu na hlavu vyšší emise skleníkových plynů než Čína. Přitom svět financí, investic i běžných spotřebitelů dává jasné signály, že dekarbonizace se rovná konkurenceschopnosti. Myslím, že v ČR je hodně skvělých nápadů, technologií, byznys modelů, iniciativ i jednotlivců, ale trochu zde chybí podpora shora a koncepční strategie. Nicméně přichází nová vláda a já jsem zvědavá, jak se s těmito výzvami popere a jaké aktivity nás v této souvislosti čekají,“ uvedla paní Mitroliosová.Pro české firmy proto bude klíčové jít příkladem a dekarbonizovat své podnikání při přechodu na obnovitelné energie, nízkoemisní dopravu či cirkulární ekonomiku. Její zapojení podle ní může přispět z 38 až k 45 % plnění závazků na snížení emisí.

Ing. Petra Koudelková, Ph.D., z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vnímá konferenci jako kompromis. Konkrétně mezi odklonem od uhlí a snahou méně vyspělých států adaptovat se na alternativní energetické zdroje. „Ať už se bavíme o snížení produkce metanu o 30 % do roku 2030 oproti roku 2020, nebo o finanční podpoře k lepší environmentální vybavenosti rozvojových států, budou do budoucna pro státy představovat mnoho úsilí a budou také finančně náročné,“ uvedla paní Koudelková.

Udržitelný rozvoj naší civilizace se tak dostává do nové fáze. Celosvětové společenství bude hledat – usilovněji než kdy dříve, nové cesty, jak rychle a efektivně přispět inovativními způsoby k mitigačním a adaptačním opatřením. Dosažení vytyčených závazků se stává globální prioritou. Tým Byznysu pro společnost proto bude i nadále monitorovat vývoj přijatých klimatických závazků a analyzovat jejich dopady na podnikání v Česku. Na největším oborovém setkání UP! 2022 BPS Fórum udržitelného podnikání, které se koná již 31. 3. 2022, se proto zaměří na konkrétní leadership, jak efektivně využívat nové technologie a postupy k dosažení udržitelného rozvoje, a tak inovativním způsobem nasměřovat odpovědné podnikání v Česku!

Autor a práva užití fotografie:

Prime Minister Boris Johnson and Antonio Guterres, Secretary-General of the United Nations greet Andrej Babiš, Prime Minister of the Czech Republic, on arrival to COP26 World Leaders Summit of the 26th United Nations Climate Change Conference at the SEC, Glasgow. Photograph: Karwai Tang/ UK Government. Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic (CC BY-NC-ND 2.0) https://www.flickr.com/photos/186938113@N07/51646956011/

Sociální sítě

Newsletter

 
 

Další články

See all posts