Propad v zastoupení žen v rozhodovacích pozicích je alarmující, firmy si ale dávají ambiciózní cíle

 

V Indexu rovnosti žen a mužů je Česko podprůměrné

Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) vydal Index genderové rovnosti pro rok 2020: Česká republika skončila s 56,2 ze 100 bodů na 23. místě žebříčku, její skóre je o 11,7 bodů nižší než průměr zemí EU. Zatímco nejlépe jsme si v rovnosti vedli v oblasti zdraví, velký propad nastal v oblasti zastoupení žen v rozhodovacích pozicích firem a institucí. Tento výsledek nám nezavdává mnoho důvodů k radosti. Firmy v alianci Byznysu pro společnost se tento trend snaží zvrátit, hlásí se k principům evropské Charty diverzity a přicházejí s férovějšími pracovními podmínkami pro všechny.

Skóre České republiky vzrostlo od roku 2010 jen o 0,6 bodu, k největšímu nárůstu z toho (o 0,5 bodu) došlo od roku 2017. Pomalé tempo růstu také znamená, že se naše země na žebříčku od roku 2010 propadla o devět míst. Skončili jsme na 23. místě z 28 členských států EU, za námi zůstávají Polsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko nebo Řecko.

Nejvyššího skóre dosáhla česká společnost v oblasti zdraví (86,3 bodu), ač jde o jedno z nižších skóre v porovnání s ostatními zeměmi (jsme na 18. místě). Největší propad jsme naopak zaznamenali v oblasti rozhodování (-3,3 bodu), kde jsme se od roku 2010 posunuli z 16. na 26. místo žebříčku. Získali jsme pouze 27,7 bodů ze 100, což v praxi znamená, že ženy v Česku nejsou zastoupeny v téměř žádných rozhodovacích pozicích v politice, ekonomice, vědě, médiích či ve sportu. Největšího zlepšení jsme dosáhli v oblasti času na péči (+3,5 bodu), peněz a znalostí (+3 body v obou kategoriích).

„Velmi nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve vedení firem a v politice je alarmující. Nicméně řada našich členských firem se to snaží změnit, stanovují si vlastní ambiciózní cíle a v rámci podpisu evropské Charty diversity chtějí jít příkladem a motivovat i další společnosti. Zjistili také, že diverzifikované týmy jsou dlouhodobě výrazně ekonomicky úspěšnější,“ uvedla Daniela Němcová, ředitelka Byznysu pro společnost, a dodává: „Bohužel, pandemie koronaviru k rovnému postavení žen ve společnosti příliš nepřispěla. Nesou větší zátěž péče o rodinu a nemocné.“

„Dobré příklady praxe vidíme například u firem Velux, Vodafone, Microsoft, kde je téma diverzity klíčové a důležitost rovného přístupu a férových pracovních podmínek součástí strategických cílů. Tyto cíle jsou velmi konkrétní a měřitelné,“ řekla Daniela Němcová.

Odstraňování genderových nerovností se věnuje Odbor rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády ČR. „Výsledky letošního indexu genderové rovnosti nás netěší. Potvrzují, že v této oblasti máme stále co dohánět a že řada nerovností v naší společnosti přetrvává. Stát jako největší zaměstnavatel by měl jít soukromému sektoru příkladem. Také proto se na podporu diverzity a zvýšení zastoupení žen ve vedoucích pozicích v obchodních společnost s majetkovou účastí státu zaměřujeme v připravované strategii rovnosti žen a mužů. Tu by měla vláda projednat v lednu příštího roku,“ říká Radan Šafařík, ředitel Odboru rovnosti žen a mužů.

„Letošní výsledky Indexu rovnosti poukazují na zásadní význam podpory flexibilních forem práce, dostupnost zdravotních a sociálních služeb, předškolních zařízení již pro děti od 2 let – tedy služby, které pomáhají rodičům a zejména matkám ladit pracovní a soukromý život. Péče si zasluhuje podporu, nikoliv penalizaci. Za svou péči o kohokoliv (děti, stárnoucí rodiče) nemohou být ženy společností znevýhodňovány.  Oblast platových nerovností je rovněž dlouhodobým problém, na který jsme EU upozorňováni. ČR zlepšila podíl VŠ vzdělaných žen, ty ovšem již s narozením prvního dítěte začínají být platově znevýhodňovány. Klíčová jsou proto opatření, které ženám v oblasti mzdové rovnosti systematicky pomáhají (daňové zvýhodnění pro matky, které se vrací po MD/RD; udržení matek ve valorizaci mezd atd.). Kromě firemních aktivit je naprosto zásadní podporovat celospolečenskou diskusi na uvedená témata, změnu mnohaletých stereotypů, které ženy znevýhodňují nejen na trhu práce, ale dlouhodobě v rámci běžného života,“ uvádí Jana Skalková, manažerka HR programů při Chartě diverzity. 

Index genderové rovnosti

Co index genderové rovnosti vlastně znamená? Je to měřící nástroj, který ukazuje, jak daleko – či blízko – má Evropská unie a její jednotlivé členské státy k dosažení genderově rovné společnosti. Od roku 2010 je Unie jako celek i její členské země hodnoceny na škále od 1 do 100, kde 1 znamená naprostou nerovnost a 100 naprostou rovnost. Skóre je založeno na rozdílech mezi ženami a muži v šesti klíčových oblastech – práce, peníze, vzdělání, čas, rozhodování a zdraví – a jejich podoblastech. Index též zahrnuje dvě další oblasti, které ale nemají vliv na celkové skóre: intersekcionální nerovnosti ukazují, jak se genderová nerovnost projevuje v kombinaci s věkem, zdravotní (ne)schopností, zemí narození, vzděláním a rodinným zázemím. Oblast násilí na ženách měří a analyzuje zkušenosti žen s násilím.

Index se skládá z 31 indikátorů – v každé z klíčových oblastí je sledováno od tří do osmi indikátorů a situaci zemí je tak možné porovnat z hlediska každé oblasti i z hlediska každého jednoho indikátoru zvlášť.

Byznys pro společnost – evropský koordinátor Charty diverzity v ČR

Byznys pro společnost, největší platforma pro odpovědné a udržitelné podnikání, témata, která genderovou nerovnost odrážejí, intenzivně řeší a přináší v těchto oblastech celou řadu konstruktivních podnětů a příkladů dobré praxe napříč sektory i regiony. Mezi tato témata patří

flexibilita práce, podpora slaďování práce a rodiny, zejména u žen – matek malých dětí, podpora kariérního růstu žen, rozvoj jejich digitálních dovedností aj.

Sociální sítě

Newsletter

 
 

Další články

See all posts