Zelená transformace není jen environmentální agenda. Představuje zásadní ekonomickou a společenskou změnu, která ovlivňuje budoucí konkurenceschopnost Evropy. Propojuje klimatickou politiku, ekonomickou stabilitu i sociální soudržnost.
To bylo jedno ze zásadních sdělení první z nového cyklu debat Křižovatky21, které jsme zahájili 17. 3. v Knihovně Václava Havla. Exkluzivními hosty byli Věra Jourová, bývalá eurokomisařka, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, poradkyně prezidenta ČR a členka Etického výboru Evropské centrální banky, Martin Bursík, prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů, zástupce Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) a bývalý ministr životního prostředí, a Pavlína Kalousová, Chief Corporate Affairs Officer, Asahi Europe & International, a zakladatelka Charty diverzity ČR. Moderování debaty se ujala novinářka Barbora Kroužková.
Z ekonomického hlediska představuje zelená transformace nutnost, nikoli volbu. Firmy už dnes plánují investice v dlouhém horizontu a zohledňují přitom pravidla udržitelnosti nastavená Evropskou komisí. Tento rámec – od emisních cílů po podmínky financování – ovlivňuje rozhodování firem, finančních institucí i států. Návrat k „uhlíkové ekonomice“ by znamenal nejen politický krok zpět, ale i reálné ekonomické ztráty a oslabení konkurenceschopnosti.
V diskuzi mimo jiné zaznělo:
- Jedním z klíčových témat zůstává energetická bezpečnost. Zkušenosti posledních let i aktuální události ukázaly, jak zranitelná je Evropa kvůli závislosti na dovozu fosilních paliv. Přechod na obnovitelné zdroje a moderní technologie proto není jen otázkou ochrany klimatu a úspor energie, ale i strategickou podmínkou větší stability a nezávislosti.
- Bez podpory a dalších investic do inovací – ať už v energetice, průmyslu včetně cirkulárních řešení, digitalizaci, čisté mobilitě nebo regenerativním zemědělství – nelze stanovených cílů dosáhnout. Tempo transformace ale musí odpovídat reálnému vývoji a dostupnosti technologií.
- Důležitou roli hraje i samotný regulatorní rámec. Má nastavovat srozumitelná, přiměřená a funkční pravidla. Pokud by administrativní nároky začaly převyšovat přínosy celé transformace, může to oslabit ochotu firem i veřejnosti změny podporovat.
- Podstatný je také sociální rozměr. Transformace bude dlouhodobě udržitelná jen tehdy, pokud nebude prohlubovat sociální nerovnosti. Musí být tedy spravedlivá a přinášet nové příležitosti pro lidi, kvalitnější pracovní místa a lepší životní podmínky.
Právě kombinace těchto faktorů činí zelenou transformaci v zásadě nezastavitelnou. Nejde o jednorázové politické rozhodnutí, ale o hlubokou strukturální změnu – proměnu ekonomiky, způsobu našeho uvažování i každodenního fungování společnosti.
Klíčové není, zda k ní dojde, ale jak bude řízena – a zda bude v praxi funkční, srozumitelná a přínosná pro co nejširší část společnosti.
Příští debata proběhne 14. 5. 2026 od 16:00 do 18:00.
Děkujeme všem řečníkům za otevřenou a zajímavou debatu. Děkujeme také Knihovně Václava Havla za podporu a spolupráci. Symbolika knihovny, spojená se svobodou myšlení, lidskou důstojností a občanskou odpovědností, se stává „domovem“ nové debatní platformy o směřování udržitelné a demokratické společnosti 21. století.
Fotogalerie
