Mladé aktivní Česko

 

Ve čtvrtek 28. 11. 2019 se ve Skautském institutu v Praze konal expertní panel Mladé aktivní Česko, který navázal na sérii stakeholder dialogů Odpovědné Česko 2018. Setkání se uskutečnilo za podpory projektů New Job New Life (podporuje Philip Morris International) a Samsung Bezezbytku (podporuje společnost Samsung). Zahájila ho zástupkyně Velvyslance Finska v ČR Johanna Salovaaara-Dean a Kim Cowan, expertka na politické a ekonomické vztahy a veřejnou diplomacii, z Velvyslanectví Kanady. 

FOTOGALERIE ZDE

Diskutující se zaměřili na to, jaké jsou možnosti a příležitosti mladé generace při řešení aktuálních společenských otázek a zároveň, co jejich aktivity brzdí. Angažovanost a aktivita je ovlivněna nejen motivací a touhou měnit svět, ale i sociální a ekonomickou situací a je odpovědností státu, firem i neziskového sektoru tyto podmínky měnit a zlepšovat. Pozvání na akci kromě zástupkyň finského a kanadského velvyslanectví přijali: Jan Bizík (Laboratoř Nadace Vodafone), Jan Kaštura  (Inventi), Anna Liprtová (KPMG), Karel Gargulák (EduIn), Tomáš Vokáč (Mezinárodní cena vévody z Edinburghu), Barbora Křížanová (LUMOS), Dagmar Kubičíková (Městský úřad Praha 8), Lenka Nováková (Spolek Agora) a Václav Kříž (Česká rada dětí a mládeže).

Celá řada firem v současné době podporuje v rámci programů společenské odpovědnosti firem mladé lidi. Formy jsou různé, rozvíjí jejich pracovní kariéru, vzdělávání, ale i poskytuje jim i materiální podporu. Na diskuzním panelu zástupci a zástupkyně firem získali zpětnou vazbu od mladých lidí, nebo od těch, kteří s mladými lidmi, i těmi ze znevýhodněného prostředí, každodenně pracují. 

Jací jsou dnešní mladí? 

Průzkum studentů Univerzity Karlovy z iniciativy Svobodný listopad. Zapojilo se do něj 1007 respondentů ve věku od 18 do 30 let různého vzdělání a ze všech krajů, spolupracovala na něm i agentura Median. Průzkum mapoval postoje a názory mladých Čechů narozených po roce 1989. Konal se v druhé polovině srpna 2019.

Podle průzkumu jsou mladí nespokojeni se současnou politickou situací v Česku. Z dat vyplývá, že dvě třetiny lidí mezi 18 a 30 lety se k situaci staví kriticky, zatímco spokojený byl jen každý desátý dotázaný. Mladí lidé se ale podle průzkumu neuchylují k rezignaci.

Průzkum se tematicky zaměřil také na životní prostředí. 70 procent dotázaných si myslí, že pokud se současný přístup k životnímu prostředí nezmění, zažije lidstvo velkou ekologickou katastrofu. Ani v tomto případě však nerezignují. „V tomto ohledu jsou o důležitosti a smyslu konání jedince směrem ke globálním změnám přesvědčenější než lidé stejného věku v jiných evropských zemích,“ uvedli autoři průzkumu.

Mladí jsou spíše proevropští. 43 % mladých rozhodně souhlasí s tím, aby ČR byla členem EU, 27 % s tím spíše souhlasí (celkově souhlasí tedy 70 % mladých), 13 % mladých spíše a rozhodně nesouhlasí a 17 % neví. 

Přistěhovalce jako ekonomickou hrozbu vnímá 38 procent mladých respondentů, zatímco v celkové populaci má z těchto důvodů z imigrantů strach kolem 69 procent lidí. Jako problematická se pro mladé jeví dostupnost bydlení. Kolem 55 procent jich uvedlo, že si vlastní byt z finančních důvodů nemůže dovolit.

https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/styles/zpravy_fotogalerie_medium/public/uploader/pruzkum-mladych_1_190912-205116_jak.png?itok=yIrFFiQt

Čtyři skupiny mladých

Jedním z výstupů je také rozčlenění mladých do čtyř charakteristických skupin podle jejich odpovědí (viz obrázek dole). Nejpočetnější zastoupení (31 procent) mají podle sociologů „vyloučení skeptici“, kteří si přejí odchod z EU a jsou uzavřenější vůči cizincům. Následují „systémoví hackeři“ (25 procent), kteří z unie odcházet nechtějí, ale nedůvěřují ani systému, ani ústavním činitelům. Podobné zastoupení (24 procent) mají „angažovaní světoobčané“ – občansky angažovaní lidé otevřenější vůči cizincům, kteří jsou však skeptičtí k politické situaci v ČR. Poslední skupinou jsou „proevropští liberálové“, což jsou převážně vysokoškoláci, kteří důvěřují veřejnoprávním médiím.

Inspirace z Kanady a Finska

Finsko i Kanada jsou země, které jsou pro Českou republiku v mnohém inspirativní. Finsko je země s jedním z nejefektivnějších a nejlepších vzdělávacích systému na světě. Jedním z jeho hlavních poslání je vychovat z dětí a mladých myslící a přemýšlející dospělé. S tím souvisí i velký zájem státu o názory a postoje mladých ve Finsku. Každá obec má „parlament“ či „zastupitelstvo“ mladých, kteří reprezentují lokální zájmy mladé generace. Finsko tak svou legislativou podporuje systémové zapojování mladé generace do směřování země. A nenechává nic na náhodném zájmu jednotlivých lokálních reprezentací. 

Výsledek obrázku pro finská vláda

Nový finský kabinet sociálnědemokratické premiérky Sanny Marin.

Kanada je další zemí, která se snaží o systémovou participaci mladé generace na vývoji země a jednotlivých politik. Funguje zde speciální ministerstvo zaměřené na mládež, premiér Kanady Justin Trudeau má poradní orgán Radu mladých. Ta funguje on-line i prostřednictvím osobních setkání s premiérem. Členové se zabývají nejen celostátní politikou, ale jsou zapojeni i do lokálních a regionálních témat a spolupracují i s dalšími ministry kanadské vlády. Kanadská vláda zapojila v posledních letech do přípravy národních strategií 5 000 mladých z celé země, kteří vytipovali klíčové problémy Kanady: rostoucí náklady na bydlení, ekonomie, vzdělávací systém a jeho dopady na ekonomickou situaci mladých a postavení původních obyvatel Kanady. 

Group shot of the Prime Minister’s Youth Council with Prime Minister Trudeau and Parliamentary Secretary Schiefke at the Calgary meeting in January 2017

Justin Trudeau, premiér Kanady, s Radou mladých. 

Vzdělávání, vzdělávání, vzdělávání

Jako klíčový nástroj pro rozvoj a zapojování mladé generace do společnosti a rozvoje České republiky byl identifikován český vzdělávací systém, který bohužel podle řady mezinárodních studií (např. OECD) nesnižuje sociální nerovnosti ve společnosti, ale často je spíše prohlubuje. Vyčleňování a segregace znevýhodněných mnohdy začíná už v předškolním vzdělávání. Celý systém je nastaven spíše na „nabiflování“ se konkrétních znalostí, které umožní projít různými stupni zkoušek, ale příliš neučí mladé lidi přemýšlet, vyhodnocovat a pracovat s chybami. Rolí dospělých (nejen) ve vzdělávacím systému by mělo být dát příležitosti všem dětem a mladým. Proto jsou potřeba specifické aktivity zaměřené na znevýhodněné i talentované děti. Nesmíme ale zapomínat na ty, kteří vytváří výplň mezi těmito dvěma póly a i je dostatečně podporovat. 

V diskusi byla zdůrazněna témata podpory a inkluze ve vzdělávání a na trhu práce znevýhodněných skupin mladých lidí, kteří vstupují do života se zkušeností z života v dětském domově, v lepším případě z pěstounských rodin nebo prožili své dětství a mládí ve výrazně sociálně znevýhodněných prostředích. (Například zkušenosti z realizace  programu New Job New Life, nebo podobné zkušenosti, které prezentovala zástupkyně organizace LUMOS). 

Jako klíčové se na základě české i zahraniční zkušenosti ukazuje vzdělávání a další rozvoj učitelů. Jak zmínili zástupkyně pedagogických fakult a odborníci na vzdělávání: „Výchova učitelů je v Čechách pořád stejná jako za Marie Terezie.“ Že se investice do pedagogického personálu vyplatí, ukazují právě příklady Finska i Kanady, které to mají mezi svými prioritami.

Zkušenosti nejen z České republiky, ale i Finska a Kanady ukazují, že jedním z top problémů současné mladé generace je osamělost, odcizení a úzkosti – z toho, že je dospělí chtějí mít za každou cenu perfektní. Výzkum britské organizace The Duke of Edinburgh’s International Award realizovaný ve více než 150 zemí světa mezi 12 tisíci mladými lidmi ukázal, že 8 z 10 mladých cítí velký tlak na to být dokonalý. 

Je mladá generace líná?

Asi největší spor se při debatě rozhořel o tom, zda je mladá generace aktivnější a angažovanější než generace před nimi, nebo je línější než „jsme bývali my“. Na první otázku se nepodařilo najít jednoznačnou odpověď. Výzkumy sice ukazují, že mladá generace se zajímá více o otázky životního prostředí než ta starší. Je však pravdou, že nevíme, zda jde jen o deklaraci nebo i skutečné aktivity, za kterými můžeme vidět výsledky. Zkušenosti zaměstnavatelů ukazují, že mladá generace se při hledání zaměstnání velmi aktivně zajímá o možnosti dobrovolnictví a veřejně prospěšných aktivit, které podporuje firma. V realitě jsou ale tyto možnosti poskytovány až v momentě, kdy se udělá hlavní práce, která tvoří základ podnikání firem. 

Jednoznačně ale víme, že pro mladou generaci je důležitá nejen práce a výše odměny za ni, ale i vztah zaměstnavatele k životnímu prostředí a společenská odpovědnost firem obecně. Pro mladou generaci je velmi důležitý volný čas, vlastní rozvoj a svoboda. A na tuto hodnotu se může starší generace dívat trochu jinak, mladí lidé tak mohou být považováni za méně odolné a línější než generace zaměstnanců, na které jsou firmy zvyklé. Jak upozornila jedna z diskutujících, dnešní mladí to mají hodně těžké, musí nejen studovat, ale i pracovat. A tomu starší generace nebyla vystavena tak intenzivně. Pokud se obě generace navzájem nepochopí, může to vést v zaměstnání i ke generačním střetům.

Co můžeme dělat, aby byl potenciál všech mladých využit naplno?

  • Zapojování mladých do rozhodování o politikách na národní, regionální i lokální úrovni (v Praze 7 např. funguje zastupitelstvo mladých, které mladé lidi rozvíjí a pomáhá jim zapojovat se do života komunity, v které žijí a zlepšovat ji.) 
  • Podpora participace mladých, nechme mladé, ať se stanou skutečnými partnery: naučili jsme se mladé lidi, zvlášť ty ze znevýhodněného prostředí, zvát na konference a semináře, často ale jen proto, aby nám řekli svůj příběh a dojali jsme se. Málokdy je zapojujeme do skutečného rozhodování a realizace aktivit. 
  • Programy na podporu znevýhodněných i talentovaných studentů. K tomu, aby byly tyto programy skutečně úspěšné, je nutné je přizpůsobovat realitě a počítat s tím, že se některé přístupy a hlavně ty inovativní nemusí osvědčit, že někteří účastníci neprojdou celým programem atp. Diskutující upozorňovali na to, že současné nastavení řady programů (např. evropské fondy, které jsou postaveny na plnění indikátorů) přispívá k tomu, že realizátoři se zaměřují stále na ty stejné lidi, u kterých vědí, že program nastoupí a dokončí ho. Bojí se riskovat a zapojovat i neověřené mladé lidi, aby nebyli sankcionováni v rozpočtu. Tento přístup bohužel zatěžuje ty výrazně aktivní a nechává stát stranou ty ostatní. 
  • „Age management“ u zaměstnavatelů, který přinese respekt ke všem generacím ve firmě. 
  • Vzdělávání a rozvoj pedagogů a pedagožek
  • Projektové vzdělávání ve školách
  • Mezigenerační dialog: dialog o pochopení prioritních hodnot různých generací, neodsuzování toho, co neznáme. V „dospělém“ světě často chybí prostor pro projevení skutečné individuality mladých. Pokud se mladí více prosazují a ukazují odlišný pohled na svět či názor, jsou vnímání jako problémoví hráči. Jejich názor není respektován. 
  • Podpora ze strany státu a obcí do rodin, do přirozeného prostředí, aby děti a mladí lidé nemuseli odcházet z rodin. Na další život mladé nejlépe připraví rodina, která je podnětná a stará se. To může podpořit stát tím, že vytvoří rovné podmínky a příležitosti pro rodiny v ČR. 
  • Sdílet best practice ve vzdělávacím systému i v programech diverzity na trhu práce

Zdroje: 

Zajímavé odkazy: 

  • Na pražských Vinohradech vznikl Gigabyt, místo, kde pospolu přirozeně bydlí lidé s postižením i bez něj.
  • Hurá na výlet! – Mladí lide na podporu mezigenerační solidarity a proti šmejdům. 
  • Sociální bistro Střecha na Žižkově spojuje dostupnou veganskou stravu se zaměstnáváním lidí bez domova nebo s trestní minulostí.

Přihlášení člena

informace o členství

Sociální sítě

Newsletter

 
 

Další články

See all posts