Aliance odpovědných firem Byznys pro společnost uspořádala v Malostranské besedě unikátní debatu k tématu cirkulární ekonomiky v Česku. Konkrétně k připravované novele zákona o obalech, který by měl zavést zálohovací systém na PET lahve a plechovky.Česko by se tak přidalo k 16 evropským zemím, kde je systém již zaveden. V dalších 12 zemích se jeho zavedení aktuálně připravuje.
První část debaty patřila praxi a zkušenosti ze skandinávských a pobaltských zemí, kde zálohování PET lahví a plechovek již úspěšně funguje včetně pozitivních dopadu na životní prostředí a ekonomiku. Druhá část se zaměřila právě na novelu zákona o obalech a následný proces pro zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek v Česku včetně potenciálních přínosů, výhod, benefitů a také i možných rizik.
Ministerstvo životního prostředí ČR chce během března 2024 ukončit připomínkové řízení novely zákona o obalech, kterou by se v Česku měl zavést zálohový systém na vybrané jednorázové nápojové obaly – PET lahve a plechovky. Už v dubnu by jej chtělo předložit k projednání na vládě. Návrh zákona reflektuje aktuální „Plán odpadového hospodářství“, programové prohlášení vlády a zároveň novou strategii – „Cirkulární Česko 2040“; a reaguje také na připravované nařízení Evropské Unie ohledně povinného zálohovacího systému.
„Ministerstvo životního prostředí vypracovalo vyváženou iniciativu, která bere v úvahu všechny zúčastněné strany v systému odpadového hospodářství. Přednostním zájmem ministerstva je zabezpečení efektivní recyklace materiálů. K zálohování dojde nejen u PET obalů, ale také u těch hliníkových, jež jsou z pohledu recyklačních možností ještě vhodnější a stabilnější pro podporu cirkulární ekonomiky. Trend, kdy každý výrobce materiálu nebo obalu, bude do budoucna více a více zodpovídat za své budoucí odpady, se ještě více posílí odpovědností a povinností, využívat recyklát ze svého původního zdroje“.
„Nový systém je klíčem k tomu, aby se z PET lahve stala opět PET lahev a z plechovky plechovka. Snížíme tím uhlíkovou stopu a pomůžeme životnímu prostředí. Návrh zákona počítá se všemi účastníky celého zálohovacího cyklu „bottle-to-bottle,“ aby v něm našli svoji roli a bylo to pro ně přínosné včetně měst a obcí či firem zabývajících se odpadovým hospodářstvím. Cílem MŽP je zejména prevence vzniku obalových odpadů, což znamená zvýšení sběru PET lahví a plechovek a snížení množství odpadu, které pak často končí ve volném prostranství či v přírodě. Zálohový systém by neměl narušit stávající systém třídění odpadů, ale měl by být jeho logickým doplněním“. Uvedl na úvod druhé části programu vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí z Ministerstva životního prostředí ČR David Surý.
V současném systému třídění končí více než polovina PET lahví a tři čtvrtiny plechovek na skládkách či ve spalovnách. Zálohový systém zajistí až 90% návratnost PET lahví a plechovek, ze kterých budou opět vyrobeny nové nápojové obaly, a přitom nebude potřebovat vyžadovat žádné finance z veřejných zdrojů. Návrh předpokládá spuštění celého systému od roku 2026.
Zkušenosti a praxe ze Skandinávie a Litvy
V první části debaty zazněly zkušenosti z Dánska, Švédska, Norska a Litvy. První dvě uvedené země reprezentovali jejich velvyslanci v České republice H.E. Søren Kelstrup a H. E. Fredrik Jörgensen.
„Míra vrácení plastových lahví a plechovek v roce 2022 byla 92 %. Tento úspěch je výsledkem společného úsilí mezi velkými a malými podniky, supermarkety a kiosky, díky čemuž se spotřebitelé mohou pohodlně zapojit do recyklačních iniciativ. Upřednostňováním postupů oběhového hospodářství Dánsko nejen šetří přírodní zdroje a snižuje znečištění, ale také zmírňuje změnu klimatu, což dokládá přibližně 223 000 tun CO2 ušetřených jen v roce 2022. Náš závazek snižovat množství odpadu, šetřit zdroje a podporovat hospodářský růst je v souladu s naší globální odpovědností řešit problémy životního prostředí a zároveň zajistit konkurenceschopnou a odolnou ekonomiku pro budoucí generace. Prostřednictvím spolupráce mezi výrobci, spotřebiteli a recyklačními systémy zajišťujeme vysokou míru návratnosti, což dále zvyšuje ekonomickou životaschopnost recyklačních iniciativ,“ uvedl v prvním části kulatého stolu dánský velvyslanec Søren Kelstrup.
Švédsko zavedlo systém zálohování v roce 1984. Ve Švédsku funguje jako operátor zálohování organizace Returpack. Společně ji založily Švédská asociace pivovarů spolu se Švédskou federací maloobchodních prodejců potravin. Vybrané nápojové obaly musí být součástí schváleného recyklačního systému, aby se mohly ve Švédsku prodávat. Národní cíl recyklace plastových lahví a plechovek je 90 %; aktuálně se to ve Švédsku daří více než z 85 %, a jak sami uvádějí, blíží se k plánovanému cíli. „Zálohový systém představuje úsporu přírodních zdrojů, vše se děje ve spolupráci vlády se spotřebiteli a průmyslem. Na začátku celého procesu jsme museli dobře nastavit pobídky, aby měli jednotliví aktéři důvod a motivaci se zapojit. A dobře celý systém komunikovat se spotřebiteli,“ zdůraznil ve svém vystoupení švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen.
Oba skandinávské velvyslance pak v debatě doplnili Gintaras Varnas, generální ředitel Užstato sistemos administratorius, litevského operátora zálohového systému a Stein Rømmerud, kterýje ředitelem komunikace největší maloobchodní skupiny řetězců s potravinami v Norsku NorgesGruppen. I oni představili své zkušenosti a praxi se zaváděním zálohových systémů na PET lahve a plechovky.
„Norsko má více než 120letou historii v zálohování a v současné době je jednou ze zemí s nejvyšší mírou sběru a nejnižšími náklady na láhev a plechovku prostřednictvím systému. Norský zálohový systém je velmi populární a vysoce ceněný v celém hodnotovém řetězci od výrobce přes maloobchodníky až po koncové spotřebitele. Norský systém je velice propracovaný a komplexní a je považován za jeden z nejefektivnějších na světě. Recykluje se až 97 % všech prodaných PET lahví. Má také velmi funkční logistiku sběru lahví a plechovek včetně RVM automatů na hromadný sběr,“ uvedl ve svém příspěvku v debatě Stein Rømmerud z NorgesGruppe.
Litevský systém je relativně nový, ale funguje velice dobře. Spokojeno je s ním přes 93 % zákazníků. Systém byl zaveden od roku 2016 a za tu dobu sesbíral téměř 5 miliard nápojových obalů, což je 190 000 tun. Recykluje se 100 % vybraného odpadu. Litevský systém pro zálohování plastových lahví a plechovek představuje jednoznačný přínos a úspěch z hlediska životního prostředí, spotřebitelů a nápojového průmyslu, doplnil také ve své prezentaci Gintaras Varnas z litevského operátora pro zálohování Užstato sistemos administratorius.
Česko by mohlo zálohovat PET lahve a plechovky už v roce 2026
Druhá část programu se zaměřila na plánovanou legislativní změnu systému pro nakládání s PET lahvemi a plechovkami v Česku. Pokud by jej v dubnu schválila vláda a poté parlament, mohl by nový systém fungovat už v polovině roku 2026.
„Systém záloh na PET lahve a plechovky pomůže ČR k přechodu na cirkulární ekonomiku. Je moderním evropským řešením, které je šetrné k životnímu prostředí a pomůže zamezit plýtvání materiály.Je řešením pro současný nefunkční systém třídění, který bohužel nesplní cíle a není schopen vysbírat 90 % PET lahví, ani žádnému jinému evropskému systému se to nepovedlo. Sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50 % sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Recyklace plastu je navzdory vysoké míře sběru pouze na úrovni 47 %, zbytek skončí na skládce nebo ve spalovně. Velkou část plastových obalů tak Češi třídí zbytečně. Systém záloh je jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat minimálně 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku,“ uvedla v druhé části debaty manažerka pro komunikaci a vnější vztahy z Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová.
V Česku mají obavy z nového systému zálohování města a obce, které se obávají dopadu systému zálohování na obecní systémy odpadového hospodářství. K zálohování PET lahví a plechovek se nicméně už před dvěma lety zavázala Praha a chce jít ostatním příkladem. „Hlavní město má platné usnesení, že je zavedení zálohovacího systému do budoucna pro nás žádoucí a počítáme s ním. Ze zkušeností ze zahraničí víme, že zavedení zálohování má pozitivní vliv na čistotu v ulicích. Turisticky exponované metropoli jako je Praha by to jistě velmi pomohlo,“ řekla náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.
V první části debaty přitom zahraniční hosté mluvili o jejich zkušenostech a zejména benefitech a výhodách pro města a obce, například snížení množství plastového odpadu a jejich svozu nebo celkové zlepšení životního prostředí. Návrh novely zákona o obalech předkládaný Ministerstvem životního prostředí by na obce a města neměl mít negativní dopad. Sníží se zejména objem odpadu ve žlutých kontejnerech na plasty a v kontejnerech na kovy, což povede k nižší frekvenci svozů odpadu z těchto kontejnerů. Obce by také měly mít určitý podíl z poplatku za zálohování, ale hlavně se omezí plastový odpad ve veřejném prostranství a různé černé skládky a povalující se pytle s odpadem.
Na nový systém čekají i mnozí výrobci plechovek. V debatě to řekl ředitel společnost Ball Beverage Packaging Česká republika Radek Mádr. „Cirkulární ekonomika není pouze otázkou recyklace, ale je o celkové změně našeho přístupu k přírodním zdrojům. Ve společnosti Ball jsme se zavázali, že do roku 2030 dosáhneme 90% míry recyklace hliníkových plechovek a 85 % recyklovaného obsahu v našich výrobcích. Díky efektivnímu systému sběru a variabilním zálohovým systémům můžeme zajistit, aby si každá plechovka či láhev našla cestu zpět do oběhu. Například zavedení variabilní výše zálohy podle velikosti obalu je klíčem k zajištění spravedlivého přístupu, zabrání narušení trhu při zavádění zálohového systému a přispěje k celkově lepšímu oběhu materiálů, aniž by to poškodilo trh a podniky. Náš průzkum provedený ve spolupráci s výzkumnou agenturou StemMark potvrdil, že 62 % obyvatel České republiky dává přednost menším zálohám za menší obaly. Češi tedy silně podporují tento flexibilní přístup,“ uvedl Radek Mádr.
V debatě také prezentoval zkušenosti a aktuální praxi manažer pro udržitelnost Plzeňského Prazdroje, Ivan Tučník. „Obliba plechovek v Česku trvale roste. Jejich podíl v našem portfoliu je nyní již více než čtvrtina. Na uhlíkové stopě našich obalů se však podílí téměř ze tří čtvrtin, protože nyní v Česku končí většinou na skládce nebo ve spalovně. V systému tříděného sběru se k dalšímu zpracování vrátí jen 26 % použitých plechovek. Hliník jako materiál se přitom dá využívat prakticky do nekonečna, stačí ho jen vysbírat a znovu použít. Efektivním řešením je zálohový systém, který pomůže uzavřít koloběh, kdy z navrácené plechovky vznikne opět plechovka. Na Slovensku se nám už teď daří získat zpět přes 90 % plechovek a materiál z nich znovu uvádíme na trh v podobě plechovek s naším pivem, které jsou teď ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklátu. Celou naši potřebu recyklovaného hliníku už nyní dokážeme pokrýt z vysbíraných plechovek, přičemž uhlíková stopa každé plechovky se tak snížila o 49 %,“ uvedl v rámci diskuse druhého domácího panelu Ivan Tučník.
Češi jsou „dobří třídiči, ale špatní recyklátoři“
Častá námitka proti navrhované novele zákona o obalech a připravovaném systému zálohování zaznívá v kontextu, že Češi již velmi dobře třídí odpad a patří v tom k nejlepším. To je sice pravda, ale třídění odpadů není recyklace. Podle Kristýny Havligerové si to řada občanů začíná uvědomovat, jak ukazují průzkumy Iniciativy pro zálohování. Pro podporu zálohování je přes 70 % obyvatel České republiky. Například obalů od nápojů v plechovkách se vytřídí a recykluje méně než 30 %. Přitom plechovka se dá v podstatě kvalitně recyklovat „donekonečna“.
„Navrhovaný systém zálohování je ve své podstatě přelomový a systémově může zásadně ovlivnit celý rozvoj oběhového hospodářství (cirkulární ekonomiky) v České republice a velmi výrazně nás posunout dopředu v celé zelené transformaci. Byznys pro společnost se tématům cirkulární ekonomiky věnuje systematicky v programu „Odpovědné a inovativní Česko.“ Jsme rádi, že můžeme otevírat důležitý dialog mezi všemi klíčovými stakeholdery a účastníky plánovaného systému zálohování PET lahví a plechovek. Je to velká příležitost i pro odpovědné firmy, které jsou už nyní v popředí mnoha důležitých a klíčových inovací pro větší udržitelnost a konkurenceschopnost české ekonomiky,“ řekl na závěr kulatého stolu ředitel Byznysu pro společnost Pavel Štern.
Fotogalerii z dálosti najdete zde: https://byznysprospolecnost.cz/gallery-view/system-zalohovani-pet-lahvi-a-plechovek-muze-nastartovat-cirkularni-a-inovativni-rozvoj-ceske-ekonomiky/
Newsletter
