Nobelův výbor ocenil propojení ekonomiky a udržitelnosti

 

Nobelovu cenu za ekonomii získali letos dva američtí makroekonomové. William Nordhaus a Paul Romer jsou známí nejen v makroekonomii a již v minulých ročnících byli velkými favority na ocenění. V čem jsou inspirativní? Oba ocenění jdou daleko za hranice svého oboru, překračují expertízu makroekonomie a pracují s principy udržitelnosti: jejich dílo má celospolečenský záběr a zasahuje do dalších vědeckých disciplín. Má praktický dopad na utváření politik. „Letošní laureáti nepřinášejí nezvratné odpovědi, jejich zjištění nás ale výrazně přiblížila k zodpovězení otázky, jak můžeme dosáhnout udržitelného růstu světové ekonomiky,“ uvedla akademie. Nordhaus obohacuje teorii hospodářského růstu zahrnutím dopadů klimatické změny, Romer v ní zase reflektuje rozvoj inovací a využití lidského potenciálu.  Nobelův výbor vyslal jasný vzkaz: bez zavádění principů dlouhodobé udržitelnosti do globální ekonomiky se neobejdeme.

William Nordhaus je dobře známý i v ČR. Stojí jako spoluautor za nejznámější ekonomickou učebnicí Ekonomie, která provázela první české ekonomy od začátku 90. let.  Jako jeden z prvních ekonomů se začal zabývat klimatickou změnou a dopady lidského jednání na životní prostředí. Převedeno na ekonomickou analýzu, jak zahrnout do ekonomických mikroanalýz dopady klimatické změny. Při dlouhodobém působení na univerzitě Yale se věnoval utváření konceptu environmentálního účetnictví, které rozvíjí metody zahrnování environmentálních nákladů do běžné finanční a makroekonomické kalkulace.

Nordhaus je dlouhodobým kritikem využívání indexů bohatství zemí jako HDP, HNP apod., které nepracují s externalitami spojenými s ekonomickým růstem. Je toho názoru, že nelze vyčíslit ekonomickou hodnotu statků bez přihlédnutí k tomu, jakou zátěž a dopady pro životní prostředí představují. Vytvořil dynamické modely, které pomáhají hledat nejefektivnější cesty, jak predikovat dopady klimatické změny. Tyto modely využívá mimo jiné i IPPC (Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu). Není náhodou, že právě IPCC vydal na začátku října alarmující zprávu o stavu klimatu. Změny klimatu postupují rychleji, než jak zněly dosavadní predikce. Zpráva varuje, že už za 12 let bude zřejmě naše planeta o 1,5 stupně Celsia teplejší než před nástupem průmyslové výroby. To s sebou přinese klimatické jevy, na které lidstvo není připraveno. Bez systémových změn se globální společenství neobejde. Výzkum W. Nordhause podle švédské akademie ukázal, že nejúčinnějším opatřením k nápravě problémů způsobených skleníkovými plyny by byl celosvětový systém uhlíkových daní. William Nordhaus redefinicí modelů hospodářského růstu ukazuje, jakou cestou se lidstvo musí vydat, aby si zajistilo udržitelný rozvoj.

Paul Romer, do letošního roku hlavní ekonom Světové banky, se zaměřil na rozpracování teorie endogenního růstu. Ta v podstatě tvrdí, že ekonomický růst je důsledkem vnitřních nikoli vnějších sil. A hybnou silou je lidské poznání, které ovlivňuje ekonomické chování. Romer tvrdí, že investice do inovací, znalostí a lidského kapitálu jsou pro celospolečenský rozvoj klíčové. Za zásadní podmínku hospodářského růstu Romer považuje lidské znalosti. Cestou, jak jich využít naplno, je investice do inovací a výzkumu.  

Odborný zájem jde u Paula Romera ještě dál: je iniciátorem vzniku tzv. charterových měst jako reakcí na nerovnoměrný hospodářský rozvoj a špatnou životní situaci milionů lidí po celém světě. Jde o nový druh města, které podporuje demokracii a obchod. Princip je jednoduchý: na území států, které čelí například velké emigraci vlastních obyvatel z bezpečnostních a ekonomických důvodů, by byly vytvořeny reformní zóny pod správou jiného státu, města. To by zajistilo obyvatelům rozvoj podle principů uplatňovaných v cizím státě a otevřelo dveře mezinárodnímu obchodu, legislativy a rychlému růstu. Tento koncept má cílit zejména na města v chudých státech třetího světa.

Letošní laureáti poskytli nástroje, které jsou velmi důležité k pochopení vzájemných vztahů hospodářského růstu, přírody a lidských vědomostí. Díky tomu se můžeme snažit nasměrovat hospodářskou politiku tak, aby podpořila trvalý a udržitelný ekonomický růst,“ řekl k letošnímu výběru předseda výboru Nobelovy ceny za ekonomii Per Strömberg.

Zdroj:

Sociální sítě

Newsletter

Jsme členem:

 
 

Další články

See all posts