Jako první stát na světě vyhlásila minulou středu britská vláda „stav klimatické a environmentální nouze“. Pár dní předtím jej vyhlásily regionální vlády ve Walesu a Skotsku. „Nelze dál plýtvat časem. Žijeme v klimatické krizi, která se nebezpečně vymkne kontrole, pokud rychle a důrazně nezasáhneme,“ varuje lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn.
Co tento stav ale prakticky znamená? Pro to zatím neexistuje všeobecný konsensus, očekávat se však dají praktická opatření, podobná těm, která navrhla poradní komise pro klima britské vlády. Ta by chtěla do roku 2050 seškrtat emise skleníkových plynů skoro na nulu. „Chování spotřebitelů se výrazně nezmění. Dojde ale k velkým změnám v celém hospodářství. A není to jen o zavádění nových technologií, ale také o tom, jakým způsobem žijeme naše životy,“ předesílá předseda komise Chris Stark.
Změna by se tak musela dotknout opravdu všech. Zvýšit se bude muset podíl energie vyrobený z obnovitelných zdrojů. Domácnosti by měly lépe izolovat domy, v zimě topit jen na 19 stupňů, jíst méně masa a drasticky omezit používání osobních aut. Přizpůsobit se bude muset i zemědělství a průmysl. Britové doufají, že v tom nezůstanou sami a spustí lavinu, kdy se budou další státy/municipality připojovat.
Co rozhodnutí britské vlády předcházelo? Téměř dva týdny demonstrací tzv. environmentální skupiny Extinction Rebellion, jejíž členové po deset dubnových dnů blokovali dopravu na nejrušnějších místech Londýna. Hnutí Extinction Rebellion se pomocí projevů občanské neposlušnosti snaží vyburcovat veřejnost a politiky, aby bojovali proti klimatickým změnám.
Jejich požadavky jsou radikální: žádají snížení emisí skleníkových plynů na nulu během příštích šesti let. Jejich snaha narušit veřejný klid vedla nejen ke zhruba tisícovce zatčení, ale i k tomu, že počet zmínek o „změně klimatu“ v britských médiích překonal dosavadní rekord z prosince 2015, kdy byla v Paříži podepsána celosvětová dohoda o boji proti klimatickým změnám.
A týden předtím přijela švédská aktivistka Greta Thunberg, která je zakladatelkou nyní již globálního hnutí proti nečinnosti vlád a politiků v oblasti změny klimatu. Greta Thunberg začala demonstrovat každý pátek namísto školní docházky před švédským parlamentem, aby upozornila na to, že je pro ni vlastně zbytečné chodit do školy, když ji budoucnost vlastně nečeká, protože hrozby spojené s postupující klimatickou změnou nejsou vnímány politiky dostatečně vážně. Postupně se k ní přidávali školáci v dalších částech Evropy (včetně Česka), až vzniklo globální hnutí, které v březnu spojilo kolem 1,5 milionu mladých lidí.
Z Grety se rázem stal symbol klimatického hnutí, ke školákům se přidávají jejich rodiče, prarodiče. Švédka je pravidelným hostem mezinárodních konferencí, zasedání vlád (na která jezdí příkladně vlakem, nikoliv letadlem) a ve svých proslovech si nebere servítky. Ocitla se mezi nominacemi na Nobelovu cenu míru a časopis Time ji uvedl na seznamu nejvlivnějších teenagerů loňského roku.
V čem je Greta výjimečná? Především v tom, že se i přes svůj nízký věk postavila čelem k věcem, před kterými většina politiků odklání zrak – a to z důvodu, že jí se budoucnost bytostně týká. A dala tak sílu a motivaci mladé generaci být přímo tvůrcem změny, která stále nepřichází.
Další z důležitých postav, která výrazně posunula občanské povědomí v otázkách ekologie, klimatu a znečištění planety plasty, je britský přírodovědec David Attenborough. Jeho filmy o krásách Země, ale také dopadech lidské činnosti na stav planety, si získaly oblibu milionů diváků po celém světě. Druhý díl dokumentu Modrá planeta o plastovém znečištění prý ve Velké Británii vedl k tzv. „Attenborough efektu“: klesla díky němu o polovinu spotřeba jednorázových plastů, a to během jednoho roku od odvysílání dokumentu. I na kroku britské vlády se podle všeho velkou měrou spolupodílelo dubnové odvysílání televizního dokumentu tohoto britského přírodovědce. Svůj pořad nazval Klimatická změna: Fakta.
A jak jsme na tom v Česku? I u nás se pořádají protesty mladých tzv. Fridays for Future. Hnutí Extinction Rebellion přispělo k tomu, že se na jednání pražského magistrátu dostal bod řešení změny klimatu. Výstupem bude pracovní skupina zabývající se adaptacemi na změnu klimatu.
Zde bohužel výsledky snah protestů občanské společnosti zatím končí. Česká vláda si ani neodhlasovala, aby se o klimatické změně na úrovni vlády vůbec jednalo, proti hlasoval samotný ministr životního prostředí. Hlava státu zpochybňuje veškeré snahy občanské společnosti upozornit na klimatickou nouzi. Z jednání nejvyšších představitelů státu by se tak mohlo zdát, že Česka se klimatická změna netýká, ale opak je bohužel pravdou. Dlouhotrvající sucho je pouze předzvěstí změn, kterým se budeme muset v nejbližší budoucnosti přizpůsobit.
Občanská společnost se v současnosti stává hybatelem dění, které může umožnit skutečnou změnu. Nestačí však stovky, či tisíce mladých nadšenců a jejich sympatizantů, přidat bychom se měli my všichni. Jde o naši zodpovědnost nad vlastní budoucností a každý krok se počítá. Ve svém každodenním životě činíme rozhodnutí, která mají na stav věcí reálný dopad. Jako zákazníci jsme hybatelem změn v byznysu, který je důležitým hráčem při uskutečňování změn. Spousta firem si již uvědomuje svou odpovědnost vůči lidem a planetě a zavádí opatření na snížení spotřeby zdrojů a energií.
Důležité je uvěřit, že to má smysl – a přidat se.
Veronika Doubnerová
Zdroje: ČT24/BBC/Metro UK/Respekt
Newsletter
