Zelená dohoda pro Evropu (The European Green Deal) představuje zásadní plán proměny evropské ekonomiky, jehož cílem je zastavit bezprecedentní hrozbu změn klimatu a devastaci životního prostředí. Evropská unie si proto vytyčila, že Evropa se stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. V následujících desetiletích tak čeká Evropu ekonomická, sociální a environmentální transformace, jež nemá v moderních dějinách obdoby. V plánu je proměnit současnou ekonomiku v konkurenceschopný systém, jenž účinně využívá zdroje, avšak zabraňuje znečištění a degradaci životního prostředí. Někteří proto Zelenou dohodu pro Evropu přirovnávají k Marshallově plánu pro obnovu západní Evropy po druhé světové válce.
Klimatická krize
Evropská unie se v roce 2020 pod vlivem pandemie COVID-19 ocitla v nejhlubší krizi od konce druhé světové války. „Prudce klesl mezinárodní obchod, výrazně stoupla nezaměstnanost, extrémně zkoušen je nejen náš zdravotní systém, ale zdraví každého z nás. Mnozí, kteří doufali, že alespoň naše životní prostředí si v době pandemie oddechne, když všichni zůstaneme doma, budou zklamáni,“ uvádí Daniela Němcová, ředitelka Byznysu pro společnost. I přes mírný pokles emisí oxidu uhličitého v roce 2020 totiž stále hrozí zvýšení globální teploty o více než 3 stupně Celsia v tomto stolení. Podle OSN je však nutné srazit nárůst teploty alespoň pod 2 stupně, pokud možno však pod 1,5. Již i v tuzemsku tak pozorujeme častější výkyvy extrémního počasí a jeho dopady, které se vyznačují např. vysokými teplotami, častými požáry, dlouhotrvajícím suchem i nedostatkem vody. Prestižní světové organizace, např. NASA, IPCC a organizace OSN, uvádějí nepopíratelné důkazy o vlivu člověka na změny klimatu. Pokud tak lidstvo zásadně neomezí vypouštění emisí skleníkových plynů, dojde k nevratným změnám ohrožujícím život na Zemi.
Mezinárodní apel
Mezinárodní společenství proto apeluje na jednotlivé státy, firmy, organizace i spotřebitele, aby v rámci oživování ekonomik podporovali taková opatření, která snižují dopad na životní prostředí. Představitelé jednotlivých států proto přicházejí s ambiciózními plány. Například nově zvolený prezident Spojených států amerických Joe Biden deklaroval návrat USA k Pařížské dohodě o klimatu a za jednu ze svých priorit prohlásil prosazení plánu na čistou energetiku a ochranu životního prostředí. Do roku 2050 se tak mají Spojené státy stát kompletně uhlíkově neutrální, tedy nezanechávat žádnou uhlíkovou stopu. Čínský prezident Si Ťin-pching zase minulý rok deklaroval připravenost k boji s klimatickou změnou. Čína, jejíž podíl na světových emisích oxidu uhličitého činí v současné době téměř 30 procent, se chce stát klimaticky neutrální do roku 2060. Oba státy však zatím nepřetavily své plány do konkrétních politik, nicméně je to příslib, který zavazuje.
Reakce Evropské unie
Oproti tomu Evropská unie v čele s Ursulou von der Leyenovou představila v prosinci 2019 komplexní strategii, kterou podpořil jak Evropský parlament, tak Rada EU a která má ambici zastřešit všechny oblasti, jež jsou pro boj s klimatickými změnami stěžejní. „Evropská unie vyšla z každé dosavadní krize silnější a moudřejší. Pandemie COVID-19 není výjimkou. Ještě před jejím propuknutím představila Evropská komise svou růstovou strategii pro 21. století – Zelenou dohodu pro Evropu. Ta se v průběhu minulého roku stala páteří pro ekonomickou a společenskou obnovu celé Evropy. Její cíle jsou obsažené jak v novém evropském rozpočtu, tak ve fondu obnovy. Cesta z krize bude dlouhá, ale pokud řešení uchopíme za správný konec, podaří se nám postavit Evropu na nohy a zároveň se připravit i na další maraton, kterým je boj s klimatickou krizí,“ dodává Josef Schwarz, ekonomický expert Zastoupení Evropské komise v ČR.
Co je to Zelená dohoda pro Evropu?
Zelená dohoda pro Evropu je balíček opatření Evropské komise zaměřený na splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Cílů udržitelného rozvoje (the Sustainable Development Goals, SDGs). Reaguje na závazek Pařížské dohody o změně klimatu k celosvětovému omezení vypuštěných emisí skleníkových plynů. V následujících odstavcích vám stručně představíme jednotlivé pilíře těchto opatření:
Ursula von der
Leyenová přednesla v září
2020 ve svém projevu o stavu Evropské unienávrh na zvýšení
závazku ke snížení emisí ze současných 40 na 55 % oproti roku 1990. Ten byl
v prosinci 2020 schválen navzdory odmítavému stanovisku některých
členských států.
Pilíř 1: Rychlé snižování emisí do roku 2030 a klimatická neutralita v roce 2050
Evropské státy již zahájily modernizaci a transformaci ekonomiky s cílem dosáhnout klimatické neutrality. V letech 1990 až 2018 byly emise skleníkových plynů na úrovni Evropy sníženy o 23 % (v Česku o 35 %), zatímco ekonomika vzrostla o 61 %. Podle stávajících plánů jednotlivých zemí by mělo být prostřednictvím navržených opatření dosaženo snížení emisí celkem o 55 % do roku 2030, aby evropský kontinent směřoval ke klimatické neutralitě v roce 2050. Tedy stavu, kdy každý stát bude schopen vyprodukovat jen tolik emisí skleníkových plynů, kolik jich bude schopen následně pohltit. Vloni Evropská komise schválila návrh nařízení, které stanoví právní rámec pro dosažení klimatické neutrality (tzv. právní rámec pro klima).
Přehled emisí skleníkových plynů v ČR podle sektorů za rok 2018
Pilíř 2: Čistá, dostupná a bezpečná energie
Měřeno napříč všemi hospodářskými sektory, více než 70 % emisí skleníkových plynů v Evropské unii připadá na výrobu a využívání energie. Dekarbonizace energetického systému, tj. ukončení těžby uhlí a snížení množství uhlíku uvolňovaného při výrobě plynu, je klíčová pro dosažení klimatických cílů. Zásadní roli hrají dle představy Evropské komise čisté a obnovitelné zdroje, podstatnou součástí plánu je pak integrace, propojení a digitalizace evropského trhu s energiemi. Každý z jednotlivých členských států připravuje, resp. aktualizuje své plány vedoucí ke splnění cílů na úrovni Evropské unie. Tyto plány se budou pravidelně aktualizovat.
Pilíř 3: Čisté oběhové hospodářství neboli cirkulární ekonomika
Evropská komise loni představila nový akční plán pro oběhové hospodářství, který se zaměřuje na udržitelné využívání zdrojů. Akční plán je základem pro transformaci všech odvětví. Zvláštní zřetel je věnován těm, která jsou z hlediska zdrojů nejnáročnější, tedy textilnímu průmyslu, stavebnictví, elektronice, výrobě plastů a výrobě oceli. Jedním z cílů akčního plánu je, aby veškeré obaly na trhu Evropské unie byly do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné. Akční plán obsahuje i opatření, která mají povzbudit podniky k tomu, aby spotřebitelům nabízely opětovně použitelné, trvanlivé a opravitelné produkty, zaměřuje se i na snižování objemu odpadu. Velký důraz pak klade na podporu komerčně využitelných přelomových technologií, jakými jsou např. čistý vodík, palivové články a další alternativní paliva, skladování energie a zachování, ukládání a využívání oxidu uhličitého. Jednou z klíčových oblastí je čistá, tedy bezemisní ocel, která má být vyráběna od roku 2030. Obdobně se má dosáhnout 100procentní recyklovatelnosti veškerých baterií.
Pilíř 4: Stavebnictví a renovace
Výstavba, využívání a renovace budov vyžaduje značné množství energetických a nerostných zdrojů, např. písku, štěrku a cementu. Na budovy rovněž připadá 40 procent spotřebované energie. Míra renovace fondu budov v členských státech se v současné době pohybuje mezi 0,4 až 1,2 procenty. Pro dosažení cílů Evropské unie v oblasti energetické účinnosti a klimatu ji však bude nutné alespoň zdvojnásobit. Renovace se stává jedním z vlajkových programů Zelené dohody pro Evropu.
Pilíř 5: Udržitelná a inteligentní mobilita
Na dopravu připadá čtvrtina skleníkových plynů produkovaných v Evropské unii a její podíl stále roste. K dosažení klimatické neutrality je nezbytné do roku 2050 emise z dopravy snížit o 90 procent. Na snížení se musí podílet silniční, letecká, železniční i vodní doprava. Tři čtvrtiny nákladní přepravy, kterou dnes zajišťuje silniční síť, by se měly přesunout na železnici a vodní cesty. Velkou podporu bude mít i nadále elektromobilita, do roku 2025 by měla být síť dobíjecích stanic navýšena o další milion, očekávaný počet vozidel s nulovými nebo nízkými emisemi v Evropě je 13 milionů. Tam, kde elektromobilita není možná, zejména v letecké dopravě, bude snaha směřovat k častějšímu využívání udržitelných alternativních paliv, jako jsou bionafta nebo vodík. Pod větší drobnohled se dostávají i spalovací motory. Evropská komise navrhuje další zpřísnění emisních norem pro spalovací motory s cílem podpořit přechod na mobilitu s nulovými emisemi.
Pilíř 6: Od zemědělce ke spotřebiteli aneb „z farmy rovnou na stůl“
V květnu 2020 představila Evropská komise strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, jejímž cílem je dosáhnout „zdravějšího a zelenějšího zemědělství“. Zemědělství je jedním z nejvýznamnějších emitentů skleníkových plynů, zejména oxidu dusného a metanu. Podle některých zdrojů činí podíl zemědělství na světové produkci skleníkových plynů až 22 %. Problematická je zejména průmyslová zemědělská výroba, která je postavena na používání chemických hnojiv a pesticidů, a dále pak provoz velkochovů hospodářských zvířat.
Pilíř 7: Ekosystémy a biologická rozmanitost
Ekosystémy nám poskytují potraviny, pitnou vodu, čistý vzduch i přístřeší. Hodnotící zpráva za rok 2019 vydaná Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby však upozornila, že celosvětově ubývá rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů. Je to v důsledku změn způsobu využívání půdy a moří, přímého využívání přírodních zdrojů a změn klimatu. Minulý rok proto Evropská komise představila strategii Evropské unie v oblasti biologická rozmanitosti do roku 2030. Letos mají na strategii navázat konkrétní kroky. Strategie zahrnuje globální cíle k ochraně biodiverzity, jakož i závazky k řešení hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti v Evropské unii. Zabývá se různorodými tématy, jako jsou rozšiřování chráněné půdy a mořských oblastí vykazujících vysokou míru biologické rozmanitosti, udržitelnost lesů a zalesňování, což pomůže zvyšovat absorpci oxidu uhličitého, či přeshraniční spolupráce, jež má účinněji chránit a obnovovat oblasti, které jsou součástí sítě Natura 2000.
Návazně Evropská komise určí, která opatření, včetně legislativních, mohou členským státům pomoci zlepšit a obnovit poškozené ekosystémy. Patří sem např. evropská zelená města a zvyšování biologické diverzity v městských oblastech. Všechny členské státy mají touto cestou přispívat k zachování a obnově evropského přírodního dědictví.
Pilíř 8: Životní prostředí bez toxických látek
Evropská komise připravuje akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy, který má představit letos. Jednou z priorit tohoto akčního plánu bude téma vody, konkrétně obnova přirozené funkce podzemních a povrchových vod. Dané opatření je nezbytné pro zachování a obnovu biologické rozmanitosti v jezerech, řekách, mokřadech a ústích řek, stejně jako prevence a omezení škod způsobených povodněmi. Patří sem i velké téma odpadních vod ve městech stejně jako opatření proti znečišťování vod zvlášť škodlivými zdroji, jakými jsou mikroplasty a chemické látky, a to včetně léčiv.
V oblasti ochrany ovzduší Evropská komise plánuje přezkum stávajících opatření Evropské unie s cílem řešit problematiku znečištění generovaného průmyslovými komplexy a bude spolupracovat s členskými státy na zlepšení prevence průmyslových havárií. Ve fázi přípravy je i strategie v oblasti chemických látek pro udržitelnost včetně podpory inovací pro rozvoj bezpečných a udržitelných alternativních látek. Cílem opatření je ochrana životního prostředí propojená s vyšší konkurenceschopností evropského průmyslu v celosvětovém měřítku.
Stručný přehled dosud vydaných dokumentů a kroků
- Zelená dohoda pro Evropu – 11. 12. 2019
- Investiční plán Zelené dohody pro Evropu, Mechanismus pro spravedlivou transformaci 14. 1. 2020
- Návrh evropského právního rámce pro klima – 4. 3. 2020
- Evropská průmyslová strategie – 10. 3. 2020
- Návrh akčního plánu EU pro oběhové hospodářství – 11. 3. 2020
- Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ – 20. 5. 2020
- Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – 20. 5. 2020
- Strategie EU pro integraci energetického systému a strategie EU pro vodík – 8. 7. 2020
- Plán cílů v oblasti klimatu do roku 2030 – 17. 9. 2020
- Vlna renovací budov, Strategie pro metan, Strategie pro udržitelnost chemických látek – 14. 10. 2020
- Obnovitelné zdroje energie na otevřeném moři – 19. 11. 2020
- Evropský klimatický pakt – 9. 12. 2020
- Evropská bateriová aliance – 10. 12. 2020
_________________________________________________________________________
Rozhovor s Josefem Schwarzem, ekonomickým poradcem Zastoupení Evropské komise v České republice
Můžete stručně představit zastoupení Evropské komise v ČR, jeho úkoly a priority?
Zastoupení Evropské komise je něco jako velvyslanectví a naše práce je podobná práci diplomatů. Usnadňujeme kontakty mezi Českou republikou a Evropskou komisí a informujeme o tom, co se děje v Bruselu a v Praze. Jsme v denním kontaktu s veřejností, politiky, státními úředníky, hospodářskými a sociálními partnery, občanskou společností. Mezi naše úkoly také patří vysvětlovat záměry Evropské unie české veřejnosti a médiím. V opačném směru pak poskytujeme politické a ekonomické analýzy svým kolegům v Bruselu.
Jednou z priorit Evropské komise je Zelená dohoda pro Evropu. Jak se stavějí Češi ke změně klimatu a může vůbec EU pomoci Česku v této oblasti?
Díky Evropské unii a jejím předpisům máme již dnes v Česku čistší životní prostředí, zejména čistší ovzduší, vodu nebo lepší recyklaci odpadu. Právě i díky EU mají dnes mnozí obyvatelé kontejnery na tříděný odpad pár kroků od domova. Češi se o životní prostředí a ochranu přírody zajímají, ale co se týče boje se změnou klimatu, jsme spíše pozadu. Přitom v Eurobarometru, výzkumu veřejného mínění uskutečněném v celé EU na podzim 2019, se klimatická změna umístila v žebříčku hlavních problémů výše než ekonomická situace, terorismus nebo nezaměstnanost.
Zelená dohoda pro Evropu je výsledkem předsevzetí vrcholných politiků všech evropských států zmodernizovat národní ekonomiky. Nebýt ambicí jiných států EU a Evropského parlamentu, Česko by toho jistě v boji s klimatem uskutečňovalo méně a pomaleji. Motorem změny v této oblasti je především snaha evropských zemí vytvářet nástroje a prostředky pro zelenou transformaci a prostřednictvím evropských institucí je směrovat tam, kde je to potřebné. Bez zásadní a rychlé iniciativy veřejného sektoru, podpory z veřejných peněz a angažování soukromého sektoru i občanské společnosti však tato transformace není možná.
Jak vy osobně nahlížíte na Zelenou dohodu v kontextu současného dění v Evropě?
Důležitá je hlavně skutečnost, že Zelená dohoda není žádná proklamace nebo přání, nýbrž pragmatické politické rozhodnutí o nové strategii ekonomického růstu. Tato strategie se zásadním způsobem promítá i do národního plánu obnovy, který má přinést hospodářské oživení po devastaci způsobené pandemií COVID-19. Na konci tohoto postupného úsilí by měla být transformovaná a moderní ekonomika, konkurenceschopná ve 21. století.
Pandemie COVID-19 naplno ukázala, jak je důležité brát zdravotní i ekologické hrozby vážně. Je všeobecně známo, jak devastující jsou důsledky emisí oxidu uhličitého v podobě skleníkového efektu a klimatické změny, a že znečištěné ovzduší způsobuje vážné zdravotní problémy obyvatel. Zvyšuje totiž pravděpodobnost rakoviny plic nebo srdečních problémů a přispívá i k horšímu průběhu nemoci COVID-19.
Jak tedy hodlá Komise zotavit evropskou ekonomiku, která musela být kvůli pandemii ve všech státech náhle vypnuta?
Napříč Evropou se velmi brzy po vypuknutí pandemie a následném ekonomickém utlumení začalo volat po hospodářském oživení. Avšak pokud má být toto oživení dlouhodobé a úspěšné, musí řešit i oteplování klimatu. K takzvané „alianci zelené obnovy“ se již v dubnu připojilo 13 ministrů životního prostředí a firmy jako H&M, Unilever, Danone nebo E.ON. V České republice určitě stojí za zmínku dubnová výzva výzkumného centra CzechGlobe při Akademii věd ČR a červnová iniciativa Změna k lepšímu, která zastřešuje zhruba 200 organizací a firem jako IKEA, Zásilkovna, Bolt nebo Kofola.
Jak vnímáte současný zdrženlivý postoj české politické reprezentace k závazkům plynoucím ze Zelené dohody?
U části české politické reprezentace tomu tak je kvůli velkému podílu průmyslu, včetně průmyslu automobilového, na tvorbě domácího produktu a kvůli významné roli uhlí v energetickém mixu Česka. Ozývají se rovněž hlasy, které zdůrazňují mezinárodní rozměr s tím, že podíl EU na globálních emisích uhlíku je poměrně nízký. Nicméně v posledních měsících někteří političtí představitelé svůj postoj přehodnocují a připouštějí zásadní úlohu průmyslové a energetické transformace jako součásti plánu pro hospodářské oživení.
Je nepochybné, že všechny členské země EU nejsou na stejné startovní čáře – které ze zemí mohou být pro ostatní inspirativní a proč?
Velkou výhodou Evropské unie je její rozmanitost. Máme příležitost vzít si z každé země nějaký dobrý příklad. Nizozemsko je proslulé svou prací s vodou a startupovým prostředím zaměřeným na environmentální projekty. Naši sousedé v Rakousku již využívají energii vyrobenou ze 100 % z obnovitelných zdrojů a to nám umožňuje zkoumat, jak na takovou situaci efektivně připravit přenosovou soustavu Česka. Španělsko zase poskytuje inspiraci pro transformaci uhelných regionů. Mnoho jiných zemí realizuje projekty, které nám mohou být příkladem. Česká republika si v tomto ohledu může skutečně vybírat.
Jaká je podle vás role soukromého sektoru v této agendě?
Pro zelenou transformaci je role soukromého sektoru zcela klíčová. Především je třeba, aby veřejný a soukromý sektor co nejvíce spolupracovaly, aby si oba světy lépe porozuměly a sladily svoje priority a investice. Od první chvíle, kdy Evropská komise začala mluvit o Zelené dohodě pro Evropu, proto soukromému sektoru pozorně nasloucháme, například formou veřejných konzultací. Tak širokou a hlubokou ekonomickou transformaci totiž zvládneme pouze díky chytré a efektivní kombinaci veřejných a soukromých projektů a investic. O nich je třeba právě nyní vést širokou politickou i odbornou debatu.
Co konkrétně mohou dělat firmy, když se chtějí aktivně zapojit do boje s klimatickou změnou?
Existuje nepřeberné množství možností. Mohou zlepšit své oběhové hospodářství a tím zvýšit svou efektivitu a snížit produkci odpadů, elektrifikovat svůj vozový park, zvýšit energetickou účinnost ve svých výrobních procesech nebo budovách, využívat obnovitelné zdroje energie anebo spolupracovat s komunitami v sousedství při využívaní jimi vyprodukované přebytečné energie. Závisí to na přístupu majitelů a vrcholových manažerů firem, který bohužel není vždy progresivní. Věřím proto, že se v Česku brzy zlepší legislativní rámec pro tuto oblast, státní úřady odstraní stávající administrativní překážky a možnosti firem se budou dále rozšiřovat, například i v komunitní energetice.
Jste optimista, pokud jde o zelenou transformaci?
Zelená dohoda pro Evropu je určená každému z nás. Můžeme ji ignorovat, anebo si uvědomit, že je naléhavé činit konkrétní kroky a osobně se sami nebo se svým týmem angažovat.
Věřím, že každý z nás – sám a zároveň společně s ostatními – může v nadcházejícím desetiletí dosáhnout velkých i malých úspěchů, a tím i užitku pro celou společnost: zmírnění oteplování planety Země, našeho domova.
___________________________________________________________________________
Zelená dohoda a peníze
(Poznámka: použito z podkladů p. Schwarze, které připravil pro BPS)
Přechod na zelenou ekonomiku je nákladný proces a samy národní rozpočty – v této době nadměrně zatížené bojem s pandemií – by na něj nestačily. Proto se pro následující léta rozhodly členské státy Unie výjimečně navýšit rozpočet EU tak, aby tyto dodatečné investice alespoň částečně pomohl pokrýt. V letech 2021–2027 je plánováno na oblast boje s klimatickou změnou a zelenou transformaci použít alespoň 30 % z rozpočtu EU.
V případě České republiky se jedná alespoň o 30 % ze strukturálních fondů (162 miliard Kč) a alespoň 37 % z nástroje pro obnovu a odolnost (68 miliard Kč). V obou případech půjde zejména o investice do dekarbonizace průmyslu, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, udržitelné dopravy a ekonomické diverzifikace. Žádné investice zároveň nesmějí klimatu nebo životnímu prostředí škodit.
Ke sjednocení definice „zelených“ financí v EU Evropská komise zveřejnila soubor pravidel o udržitelných financích, tzv. taxonomii. Tato pravidla by v ČR měla být implementována do konce roku 2021. Pomůže finančnímu sektoru určit, které ekonomické aktivity jsou ohleduplné k životnímu prostředí a v souladu s cíli stanovenými v Pařížské úmluvě.
Zelená dohoda představuje příležitost pro Česko, jak modernizovat ekonomiku a přizpůsobit ji trendům 21. století, které umožní Česku zabezpečit ekonomický růst v souladu s principy trvalé udržitelnosti. Důležitou součástí strategie bude schopnost českých úřadů a aktérů transformace zhostit se přípravy projektů v relativně krátkém čase. To bude také rozhodovat o výsledném efektu a úspěchu této politiky. Proto je nesmírně důležité nepromarnit čas a připravovat investice se zřetelem na hlavní cíle Zelené dohody.
Newsletter
